Skokan: Mistr převleků a skoků v české přírodě
Skokan: Obojživelník s charakteristickým skokem
Skokani jsou fascinující stvoření, která patří do řádu žáby a čeledi skokanovití. Tito obojživelníci jsou známí svou výjimečnou schopností skákat, která jim dala i jejich jméno. Skokani se vyskytují po celém světě v různých biotopech, od lesů a luk až po mokřady a jezera. V České republice se vyskytuje několik druhů skokanů, z nichž nejznámější jsou skokan zelený a skokan hnědý. Skokan zelený je typický svým jasně zeleným zbarvením, zatímco skokan hnědý má hnědé až šedohnědé zbarvení s tmavými skvrnami. Tito obojživelníci hrají důležitou roli v ekosystému, jelikož se živí hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy a sami se stávají potravou pro dravé ptáky, hady a savce. Bohužel, populace skokanů v některých oblastech klesají kvůli ztrátě přirozeného prostředí a znečištění. Ochrana těchto obojživelníků je proto klíčová pro udržení biodiverzity.
Rozšíření a druhy skokanů v Česku
V České republice se vyskytuje celkem 12 druhů skokanů. Patří mezi nejrozšířenější obojživelníky u nás. Mezi nejznámější a nejhojnější druhy patří skokan hnědý. Vyskytuje se prakticky na celém území. Dorůstá délky až 10 cm a jeho zbarvení se pohybuje od šedohnědé po cihlově červenou. Dalším hojným druhem je skokan zelený. Obývá především nížiny a teplejší oblasti. Je o něco menší než skokan hnědý a jeho zbarvení je charakteristické zelenými skvrnami na hnědém podkladu. Vzácnějším druhem je skokan štíhlý. Vyskytuje se pouze v některých oblastech Čech a jeho populace je ohrožena úbytkem vhodných biotopů. Je to štíhlý skokan s dlouhýma nohama a jeho zbarvení je hnědé s tmavými skvrnami.
Zbarvení a velikost: Od zelené po hnědou
Skokani, ti šikovní obojživelníci, nás překvapují nejen svou mrštností, ale i rozmanitostí barev. Jejich zbarvení se liší druh od druhu a často i v rámci jednoho druhu. Zelená je barva, která se u skokanů vyskytuje nejčastěji. Od světle zelené, připomínající jarní lístky, až po tmavě zelenou, splývající s rákosím u břehu rybníka. Některé druhy skokanů se pyšní i hnědým zbarvením, které jim umožňuje dokonale splynout s lesní hrabankou. Není výjimkou, že se na těle skokana objevují i další barvy, například žlutá, černá nebo šedá, a to v podobě skvrn, pruhů nebo mramorování. Velikost skokanů je stejně rozmanitá jako jejich zbarvení. Některé druhy dorůstají délky jen několika centimetrů, zatímco jiní obři měří i přes 15 centimetrů.
Vlastnost | Skokan |
---|---|
Třída | Obojživelníci |
Délka života (průměr) | 5-10 let (závisí na druhu) |
Životní prostředí: V blízkosti vody
Skokani a žáby jsou obojživelníci, kteří tráví část svého života ve vodě a část na souši. Pro skokany a žáby je voda životně důležitá, protože v ní kladou vajíčka a jejich pulci se v ní vyvíjejí. V blízkosti vody se také vyskytuje hojnost hmyzu a jiných bezobratlých, kteří tvoří důležitou součást jejich potravy. Skokani a žáby preferují stojaté nebo pomalu tekoucí vody s dostatkem vegetace, která jim poskytuje úkryt před predátory. Mezi vhodné biotopy patří rybníky, jezera, tůně, mokřady, ale i pomalu tekoucí řeky a potoky. Kvalita vody je pro skokany a žáby zásadní. Znečištění vody chemickými látkami, pesticidy nebo hnojivy může mít na tyto obojživelníky negativní vliv a vést k poklesu jejich populace.
Potrava: Hmyz a bezobratlí
Skokani, stejně jako ostatní druhy žab, jsou významnými predátory hmyzu a bezobratlých živočichů ve svém okolí. Jejich jídelníček se liší v závislosti na druhu žáby, jejím věku a lokalitě, kde žije. Obecně platí, že skokani se živí potravou, kterou jsou schopni ulovit svým lepkavým jazykem. Mezi jejich oblíbené pochoutky patří mouchy, komáři, pavouci, brouci, housenky a další drobní živočichové.
Větší druhy skokanů si troufnou i na větší kořist, jako jsou například žížaly, slimáci nebo menší obratlovci. Pulci skokanů se živí převážně řasami a rostlinnou potravou, postupně však přecházejí na hmyzí stravu.
Přítomnost skokanů v ekosystému je důležitá pro regulaci populací hmyzu a dalších bezobratlých.
Rozmnožování: Pulci ve vodě
Skokani, stejně jako ostatní druhy žab, začínají svůj život ve vodě. Samice kladou do vody shluky vajíček, které nazýváme snůšky. Tyto snůšky jsou obaleny rosolovitou hmotou, která vajíčka chrání. Z vajíček se líhnou pulci, kteří se od dospělých žab značně liší. Pulci nemají nohy, ale zato mají ocas, který jim umožňuje pohyb ve vodě. Dýchají žábrami a živí se řasami a drobnými vodními živočichy. Postupně se u nich vyvíjejí končetiny, nejprve zadní a poté přední. Ocas se postupně zkracuje, až nakonec úplně zmizí. Pulci se tak proměňují v mladé žabky, které opouštějí vodní prostředí a vydávají se na souš. Tento fascinující proces proměny se nazývá metamorfóza a je typický pro všechny druhy žab.
Ohrožení: Ztráta biotopů
Skokani, stejně jako ostatní druhy žab, čelí v dnešní době rostoucí hrozbě ztráty biotopů. Intenzivní zemědělství, urbanizace a fragmentace krajiny ničí jejich přirozené prostředí. Mokřady, rybníky a tůně, klíčové pro rozmnožování a vývoj pulců, mizí nebo jsou znečišťovány. Absence vhodných biotopů znemožňuje skokanům dokončit jejich životní cyklus a vede k poklesu populací. Ochrana stávajících a obnova zaniklých mokřadních oblastí je proto zásadní pro zachování těchto obojživelníků. Jen tak zajistíme, aby skřehotání skokanů neutichlo v naší krajině nadobro.
Skokan zelený, mistr maskování, čeká trpělivě na svou kořist. Jeho skoky jsou bleskové a přesné, důkaz dokonalého přizpůsobení se životu u vody.
Jan Nepomuk
Ochrana skokanů: Důležitá pro ekosystém
Skokani, charismatičtí obojživelníci s typickýma dlouhýma zadníma nohama, hrají v našich ekosystémech klíčovou roli. Jakožto predátoři se živí hmyzem, čímž regulují jeho populace a chrání tak naše plodiny a zahrady před škůdci. Zároveň slouží jako potrava pro větší živočichy, jako jsou hadi, ptáci a savci, a tvoří tak důležitý článek potravního řetězce. Ochrana skokanů je proto nezbytná pro udržení zdravé a vyvážené přírody. Bohužel, populace skokanů, stejně jako ostatních obojživelníků, v posledních desetiletích dramaticky klesají. Mezi hlavní hrozby patří ztráta a fragmentace jejich přirozeného prostředí v důsledku urbanizace a intenzivního zemědělství. Dalším faktorem je znečištění vody pesticidy a hnojivy, které se dostávají do vodních toků a nádrží, kde skokani žijí a rozmnožují se. Změna klimatu s sebou přináší extrémní výkyvy počasí, jako jsou dlouhá období sucha, která rovněž negativně ovlivňují populace obojživelníků. Pro jejich záchranu je nezbytné chránit a obnovovat jejich přirozené prostředí, snižovat používání pesticidů a hnojiv a bojovat proti změně klimatu.
Publikováno: 16. 01. 2025
Kategorie: zvířata