Majestátní borovice vejmutovka: perla české přírody

Popis a charakteristika

Borovice vejmutovka, latinsky Pinus strobus, je majestátní strom s impozantní výškou, která může dosahovat až 50 metrů. Její štíhlý kmen je pokryt hladkou, šedozelenou borkou, která se s věkem mění na tmavě šedou a rozpraskává se do obdélníkových plátů. Koruna je v mládí kuželovitá, později se rozkládá do široce deštníkovitého tvaru. Jehlice jsou štíhlé, měkké a nápadně dlouhé, dosahující délky až 12 cm. Mají modrozelenou barvu a vyrůstají ve svazečcích po pěti. Šišky jsou úzce válcovité, dorůstají délky až 20 cm a obsahují drobná, okřídlená semena.

Borovice vejmutovka je rychle rostoucí dřevina s dlouhou životností, dožívá se až 400 let. Původem je ze Severní Ameriky, kde tvoří rozsáhlé lesní porosty. V Evropě se pěstuje od 18. století jako okrasná a lesnická dřevina. Její dřevo je lehké, měkké a dobře opracovatelné, používá se v nábytkářství, stavebnictví a k výrobě celulózy. Borovice vejmutovka je odolná vůči imisím a mrazu, proto se často vysazuje v parcích a zahradách.

Rozšíření a stanoviště

Borovice vejmutovka, latinsky Pinus strobus, pochází ze Severní Ameriky, kde roste od Kanady až po jižní oblasti Spojených států amerických. V Evropě se začala pěstovat v 18. století jako okrasná a lesnická dřevina. Díky svému rychlemu růstu a odolnosti vůči imisím se stala oblíbenou dřevinou pro zalesňování a obnovu lesa. V České republice se borovice vejmutovka vyskytuje poměrně hojně, a to zejména v nižších a středních polohách. Najdeme ji v parcích, zahradách, ale i v lesních porostech.

Pro svůj růst preferuje borovice vejmutovka slunná stanoviště s kyselými až neutrálními půdami. Dobře snáší i sušší podmínky, ale nesnáší zamokření. Je citlivá na zasolení půdy a znečištěné ovzduší. V mládí je borovice vejmutovka tolerantní k zastínění, ale později vyžaduje dostatek světla.

Původní a nepůvodní výskyt

Borovice vejmutovka, latinsky Pinus strobus, je impozantní strom s jemným vzhledem díky svým dlouhým a štíhlým jehlicím. Původně pochází ze Severní Ameriky, kde se vyskytuje na rozsáhlém území od Kanady až po jižní Apalačské pohoří. V těchto oblastech tvoří borovice vejmutovka významnou složku jehličnatých a smíšených lesů. Do Evropy byla dovezena v 18. století jako okrasná dřevina a pro své kvalitní dřevo. Díky své odolnosti a nenáročnosti se brzy rozšířila i mimo parky a zahrady a zdomácněla v mnoha oblastech Evropy, včetně České republiky. U nás se borovice vejmutovka vyskytuje roztroušeně po celém území, a to jak v nižších polohách, tak i v horských oblastech. Často ji najdeme v parcích, arboretech, ale i v lesních porostech, kde byla vysazena nebo se rozšířila samovolně. Vzhledem k jejímu nepůvodnímu původu je však důležité sledovat její vliv na okolní ekosystémy a případně regulovat její šíření, aby nedocházelo k potlačování původních druhů rostlin a živočichů.

Vlastnost	Borovice vejmutovka	Borovice lesní
Jehlice ve svazku	5	2
Délka jehlic	6-14 cm	3-7 cm
Barva kůry	Šedá, později s hlubokými brázdami	Nahoře oranžovo-červená, dole šedohnědá

Ekologický význam

Borovice vejmutovka, tento majestátní strom s jemným jehličím, hraje v ekosystému důležitou roli. Poskytuje útočiště a potravu široké škále živočichů. Ve vysokých korunách nacházejí domov ptáci, jako jsou datli, sovy a dravci. Semena ukrytá v šiškách slouží jako potrava pro veverky, chipmanky a některé druhy ptáků. Spadané jehličí se pomalu rozkládá a obohacuje půdu o živiny. Tím vytváří příznivé podmínky pro růst dalších rostlin a hub. Borovice vejmutovka má i významnou estetickou hodnotu. Její elegantní tvar a světle zelené jehličí zkrášlují krajinu a přispívají k biodiverzitě lesních porostů. V neposlední řadě je třeba zmínit i její odolnost vůči imisím, díky které se často vysazuje v oblastech znečištěných průmyslem. I přes všechny tyto pozitivní vlastnosti je však borovice vejmutovka náchylná k některým chorobám, jako je například rez vejmutovková. Tato choroba, způsobená houbou, může strom výrazně oslabit a vést až k jeho úhynu. Proto je důležité věnovat pozornost zdraví těchto stromů a včasným zásahem předcházet šíření chorob.

Využití vejmutovky

Borovice vejmutovka, latinsky Pinus strobus, je impozantní strom s širokým spektrem využití. Její dřevo je měkké, lehké a snadno opracovatelné, což z ní činí oblíbený materiál pro výrobu nábytku, podlah, oken a dveří. Vejmutovka se také používá k výrobě beden, beden a beden, protože její dřevo je odolné proti hmyzu a hnilobě. V minulosti se vejmutovka hojně využívala pro stavbu lodních stěžňů díky své pevnosti a pružnosti.

Kromě dřeva nacházejí uplatnění i další části borovice vejmutovky. Její jehlice a kůra obsahují vonné silice, které se používají v aromaterapii a kosmetice. Z pryskyřice se vyrábí terpentýn a kalafuna, které se používají v průmyslu. Vejmutovka je také oblíbeným okrasným stromem, který se vysazuje v parcích a zahradách pro svůj majestátní vzhled a příjemnou vůni. Její šišky jsou oblíbenou pochoutkou pro veverky a ptáky. Pěstování borovice vejmutovky má i ekologický význam, protože pomáhá zpevňovat půdu a chránit ji před erozí.

Vejmutovka, strom s jehličím jemným jako pavučina a šiškami štíhlými jako doutníky, vnáší do našich lesů závan exotiky a vůni pryskyřice, jež zahání chmury.

Bořivoj Svoboda

Choroby a škůdci

Borovice vejmutovka (Pinus strobus), majestátní strom s jemným vzhledem, bohužel není imunní vůči chorobám a škůdcům. Jedním z nejvážnějších problémů je houbová choroba sypavka borová (Cronartium ribicola), která napadá jehlice a větve a může vést k deformacím a úhynu stromu. Důležitá je prevence, jako je výběr odolných odrůd a zajištění dostatečného proudění vzduchu. Dalším problémem je rzivost vejmutovková (Melampsora pinitorqua), která způsobuje zkroucení a deformaci letorostů. Preventivní opatření zahrnují odstraňování napadených částí a používání fungicidů.

Borovice vejmutovka je také náchylná k napadení některými škůdci. Mšice borová (Cinara pinea) vysává mízu z jehlic a mladých výhonků, což vede k jejich deformaci a oslabení stromu. V boji proti mšicím lze použít insekticidy nebo postřiky na bázi olejů. Dalším škůdcem je bekyně mniška (Lymantria monacha), jejíž housenky se živí jehličím a mohou způsobit holožíry. Včasné odhalení a likvidace vajíček a housenek je zásadní pro zamezení škod. Pravidelná kontrola borovice vejmutovky a včasná reakce na příznaky chorob a škůdců je klíčová pro udržení zdraví a krásy tohoto impozantního stromu.

Ochrana a management

Borovice vejmutovka, vznešený strom s jemným vzhledem, vyžaduje pro svůj zdravý růst a dlouhý život specifickou péči. Jelikož je náchylnější k některým chorobám a škůdcům, je prevence klíčová. Pravidelná kontrola je nezbytná pro včasné odhalení známek napadení, jako je změna barvy jehličí, výskyt pryskyřice nebo přítomnost larev. Mezi nejčastější choroby patří sypavka borová a rzivost vejmutovková. Sypavka, způsobená houbou, se projevuje hnědnutím a opadáváním jehličí. Rzivost, s komplexním životním cyklem zahrnujícím i rybíz, se projevuje oranžovými skvrnami na jehličí. V boji proti chorobám je důležitý výběr odolných kultivarů a včasná aplikace fungicidů. Důležitá je i mechanická likvidace napadených částí. Kromě chorob borovici vejmutovku ohrožují i škůdci, například bekyně mniška a lýkožrout vrcholkový. Bekyně mniška, jejíž housenky se živí jehličím, může způsobit holožíry. Lýkožrout vrcholkový napadá oslabené stromy a narušuje jejich cévní systém. Ochrana proti škůdcům zahrnuje monitoring jejich výskytu, podporu přirozených nepřátel a v případě potřeby i insekticidní zásah. Pro zdravý růst borovice vejmutovky je důležité i správné stanoviště. Preferuje slunná místa s dobře propustnou, mírně kyselou půdou. Důležitá je i dostatečná vzdušná vlhkost. Při výsadbě je vhodné zvolit vhodné stanoviště a zajistit mladým stromkům oporu. Pravidelný řez není nutný, ale lze jej provést pro úpravu tvaru koruny. Vhodné je odstraňovat suché a poškozené větve. Péče o borovici vejmutovku vyžaduje znalosti a pozornost, ale odměnou je zdravý a krásný strom, který bude ozdobou zahrady po mnoho let.

Zajímavosti a kuriozity

Vejmutovka, jak se borovici vejmutovce přezdívá, u nás není původním druhem. Pochází ze Severní Ameriky a do Evropy se dostala v 18. století. A víte proč? Za její evropskou "kariérou" stojí britský admirál Weymouth, který si její semena přivezl z Ameriky. Odtud tedy pochází i její název. Vejmutovka se pyšní krásnými, štíhlými jehlicemi, které jsou delší než u naší borovice lesní. Zajímavostí je, že vejmutovka má jehlice ve svazečcích po pěti, zatímco borovice lesní jen po dvou. Šišky vejmutovky jsou také delší a užší než u borovice lesní a po dozrání se otevírají. Vejmutovka je poměrně odolný strom a dobře snáší i znečištěné ovzduší. Dřevo vejmutovky je měkké a lehké, proto se používá k výrobě nábytku, hudebních nástrojů a také k výrobě dýhy. V minulosti se z jejího dřeva vyráběly i lodní stěžně, protože je velmi pružné. Vejmutovka je krásný a zajímavý strom s bohatou historií.